Aktuality
O nás
Stanovy
Výkonný výbor
Pobočky
Členovia (…)
Členské poplatky
Podujatia (…)
Publikácie (…)
Kolokvium mladých jazykovedcov (…)
Fotogaléria
Kontakty

Tento týždeň blahoželáme

  • Michaele Mošaťovej
  • Daniele Majchrákovej
  • Jánovi Kačalovi

Novinky na stránke

  • 7. 4. 2020: Zverejnený zborník plných príspevkov a zborník abstraktov VARIA XXIII, ktoré odzneli na XXIII. kolokviu mladých jazykovedcov v Modre-Harmónii
  • 11. 3. 2020: Pozvánka na prednášku R. Šrámka v Bratislave
  • 5. 3. 2020: Pozvánka na vedecký seminár venovaný 100. výročia narodenia Dr. h. c. prof. PhDr. Vincenta Blanára, DrSc., ktorý sa uskutoční v Bratislave

Archív noviniek

Slovenská jazykovedná spoločnosť

pri Jazykovednom ústave Ľ. Štúra SAV

Slovenská jazykovedná spoločnosť pri JÚĽŠ SAV a Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV

vás srdečne pozývajú na prednášku

prof. PhDr. Rudolfa Šrámka, CSc., dr. h. c.,

s názvom

Pravopis vlastních jmen – interpretace onomastická,

ktorá sa uskutoční

19. mája 2020 (utorok) o 14.00 hod.

v zasadacej miestnosti Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV (Panská 26) v Bratislave.


Tézy prednášky:

Problém českých pravidel psaní velkých písmen ve vlastních jménech spočívá především v tom, že se nerespektují teoretická východiska obecné teorie onomastiky. Autoři pravidel nejsou (a odmítají) být informováni o tom, co je propriálně pojmenovací akt a zejména jeho složky propriální objekt a propriálně pojmenovací motiv. Volba (určení) těchto složek má za cíl v komunikaci jazykovým vyjádřením („jazykovost vlastních jmen“) vždy zajistit individualizující funkci. Proto je podstatou (specialitou) vlastních jména jednota „onymický objekt + onymický pojmenovací motiv + jazykové zpracování“. Tyto tři elementy tvoří neoddělitelný celek. Zároveň ale každý musí nést příznak individualizace. Schází-li jeden z nich (neboli: je-li jeden zbaven znaku individualizace), nevznikne vlastní jméno. Nevytvoří se kategorie „propriální význam“, ale ony tři elementy jsou jen apelativním, tj. nepropriálním popisem. Např. jediný objekt země + motiv královna Maud + příznaky nezaměnitelné jedinečnosti (tedy příznaky propriální) > psaní Země královny Maud. Vznikne honorifikující vlastní jméno, které identifikuje jediné místo na světě. Formuje se „propriální význam“. Ten je protikladný k významu „apelativním“: země královny Maud je pouze běžný popis přívlastkové situace, v níž je vlastním jménem jen antroponymum Maud. Jestliže se nezohlední jedinečnost, individuálnost, vznikne výraz země královny Maud, což je apelativní vyjádření posesivního vztahu shodné např. s větou v knihovně královny Maud je plno starých knih. Proto je Most SNP vlastní jméno, kdežto most SNP obyčejné „apelativní“ vyjádření toho, že most má něco společného se SNP. V komunikaci neplní vlastní jména funkci narativnosti, ale individualizace. Proto nejsou prostředkem predikace, ale specifické nominace. Proto také nemohou nést apelativně věcný význam. Důsledkem toho je vznik a fungování hranice mezi apelativem a propriem, tj. mezi propriální a apelativní sférou jazyka (Země… X země…). V prvním případě se vlastní jméno nepřekládá do jiného jazyka, v druhém se jazykový výraz (věta) přeložit musí. – Nerespektování obecně teoretických zásad onomastiky vede k nepochopitelné dualitě: ulice Petra Bezruče X proprium: Stezka Petra Bezruče;chata Petra Bezruče X proprium Divadlo Petra Bezruče. Rozbor některých jiných strukturních typů proprií.