Aktuality
O nás
Stanovy
Výkonný výbor (…)
Pobočky
Členovia (…)
Členské poplatky
Podujatia (…)
Publikácie (…)
Celoslovenské stretnutia jazykovedcov (…)
Kolokvium mladých jazykovedcov (…)
Fotogaléria
Kontakty

Tento týždeň blahoželáme

  • Márii Imrichovej
  • Kataríne Ballekovej
  • Zuzane Kováčovej
  • Mariánovi Machovi
  • Marte Patákovej

Novinky na stránke

  • 29. 9. 2022: Pozvánka na prednášku J. Kačalu v Trnave
  • 29. 9. 2022: Pozvánka na prednášku A. Böhmerovej v Bratislave
  • 21. 9. 2022: Pozvánka na prednášku M. Ireinovej v Bratislave
  • 13. 9. 2022: Zverejnených už 10 prezentácií, ktoré zazneli na 15. celoslovenskom stretnutí jazykovedcov

Archív noviniek

Slovenská jazykovedná spoločnosť

pri Jazykovednom ústave Ľ. Štúra SAV, v. v. i.

Slovenská jazykovedná spoločnosť pri Jazykovednom ústave Ľ. Štúra SAV, v. v. i.

vás srdečne pozýva na prednášku

PhDr. Martiny Ireinovej, Ph.D.,

s názvom

70 let výzkumů dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český v Brně,

ktorá sa uskutoční

25. októbra 2022 (utorok) o 15.00 hod.

v zasadacej miestnosti Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV, v. v. i. (Panská 26, Bratislava).


Tézy prednášky:

Nářečí českého jazyka postupně zanikají. Působením řady faktorů se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny slov. V důsledku probíhajích změn společensko-hospodářských poměrů se neustále proměňuje způsob života, někdy jsou změny výraznější, jindy postupují pomaleji. Dnešními výzkumy se sice potvrzuje, že některé nářeční výrazy se v běžné mluvě uchovávají i dnes (např. v jižních Čechách chvátat ‚pospíchat‘, ježky ‚plody lopuchu‘, na Moravě piják ‚klíště‘, gatě ‚kalhoty‘, ve Slezsku synek ‚chlapec‘, kobzol ‚brambor‘), ale mnohá, dříve běžná nářeční slova již mladší generace neznají nebo je znají jen z doslechu (např. pidravý ‚šilhavý‘, bohdál ‚čáp‘, turkyň ‚kukuřice‘). Ústup a zánik nářečí je proces, jemuž nelze zabránit. Lidé, kteří mají o svou mateřštinu opravdový zájem, často s obavami sledují, jak řeč jejich rodičů a prarodičů upadá v zapomnění.

Jak se tedy zachovat? Jak tento problém vyřešit? Nářečí je třeba zaznamenávat, popisovat, vědecky zpracovávat a jako unikátní kulturní nehmotného dědictví uchovávat pro další generace.

Tyto úkoly plní od svého vzniku dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, které je jediným akademickým pracovištěm v Česku, jež se systematicky zabývá zkoumáním tradičních teritoriálních dialektů českého národního jazyka. Pozornost dialektologové věnují i specifikům běžné mluvy v oblastech, které se vyznačují různou mírou migrace obyvatelstva, tj. ve městech a v pohraničí, kde došlo po druhé světové válce k výměně obyvatelstva.

Činnost dialektologického oddělení se datuje od roku 1946, kdy Ústav pro jazyk český vznikl. Původně existovalo dialektologické oddělení pouze v Praze. Pod vedením Jaroslava Voráče spolupracovalo se slovanským seminářem brněnské filozofické fakulty, jenž byl centrem dialektologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku. Počátkem 50. let 20. století inicioval Jaroslav Voráč vznik brněnské pobočky dialektologického oddělení. Zřízena byla 1. 10. 1952 a fungovat začala v roce 1953. V roce 1983 proběhla velká reorganizace Ústavu pro jazyk český a veškerá dialektologická práce se postupně soustředila pouze do Brna.

Výsledky dlouhodobého soustavného výzkumu nářečí českého jazyka dialektologové prezentují odborné i laické veřejnosti. Čerpají přitom z bohatých materiálových zdrojů, jež v dialektologickém oddělení vznikly a jsou zde dlouhodobě a systematicky budovány, především z Archivu lidového jazyka a Archivu zvukových záznamů nářečních promluv. Uložen tu je nářeční materiál z řady celoúzemních i regionálních výzkumů.

Ve 40. a 50. letech 20. století dialektologové uskutečnili výzkum tradičních teritoriálních dialektů pomocí korespondenční metody. Dotazníky rozeslali do terénu, zpravidla do obcí, v nichž se tehdy nacházela škola, tam je spolu s rodilými mluvčími vyplnili nedialektologové (např. místní učitelé) a poté je zaslali zpět do Ústavu pro jazyk český. Jeden dotazník připadl zhruba na plochu 15 km2 a dialektologům se tehdy do rukou vrátilo obdivuhodných 95 % dotazníků. Shromážděn tak byl obsáhlý nářeční materiál, díky němuž bylo možné získat ucelenou představu o tehdejším stavu dialektů na celém území českého národního jazyka.

Získané zkušenosti dialektologové využili při přípravě Dotazníku pro výzkum českých nářečí (1964–1965), podle nějž byl uskutečněn na celém území českého národního jazyka přímý terénní výzkum. Prováděli jej výhradně školení explorátoři, různou měrou se na něm podílelo za celou dobu výzkumu zhruba třicet pracovníků z pražského a brněnského dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český. Práce v Čechách vedl Jaroslav Voráč, na Moravě a ve Slezsku výzkum koordinoval Jan Balhar. Hlavním cílem výzkumu bylo zachytit co nejzachovalejší, nejstarší stav našich tradičních nářečí.

Získaný nářeční materiál dialektologové zpracovali a v letech 1992–2011 publikovali šest svazků Českého jazykového atlasu o rozsahu 3 396 stran a váze téměř 12 kilogramů. Na tvorbě 1 558 map a 1 578 komentářů se podílelo celkem 22 dialektologů. Autorský kolektiv vedl po celou dobu Jan Balhar, v prvních dvou svazcích spolu s Pavlem Jančákem, který se stal od třetího svazku recenzentem atlasu; oba se podíleli na pracích pro Český jazykový atlas již od přípravných fází výzkumu. Atlas, obsahující zhruba 25 000 nářečních slov a slovních forem, je dostupný i na internetu (PDF verze https://cja.ujc.cas.cz/, HTML verze https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/).

Dalšími významnými kolektivními výstupy dialektologického oddělení jsou Slovník nářečí českého jazyka (https://sncj.ujc.cas.cz/, zveřejněna hesla A–Č) a Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (hesla jsou zpřístupňována na https://spjms.ujc.cas.cz/). Brněnští dialektologové se podílejí také na vzniku mezinárodních jazykových atlasů, a to na Evropském jazykovém atlase a Slovanském jazykovém atlase.

Nová etapa zpracovávání nářečního materiálu se datuje od roku 2020, kdy dialektologové zahájili spolupráci s Katedrou geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci projektu „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“ (č. DG20P02OVV029, poskytovatel podpory Ministerstvo kultury, Program NAKI II) vznikají databáze, softwary, mapové a multimediální prezentace, jež umožňují zcela novým způsobem zpracovávat a zpřístupňovat výsledky dialektologických výzkumů. Bohatství a rozmanitost nářečí českého jazyka jsou tak všem zájemcům o nářečí českého jazyka prezentovány inovativními způsoby.